Již dlouho je známo, že vodík je skvělým zdrojem energie. Je ho všude dostatek, je velmi účinný a především je příznivý pro životní prostředí, protože jeho spalováním vzniká pouze nezávadná voda. Velkou a zatím nepřekonanou překážkou je jeho velmi náročná přeprava.
Nyní se však skupině vědců z výzkumné laboratoře americké armády v Marylandu povedl velmi zajímavý a nadějný objev. Při rutinních testech si totiž všimli zajímavé bublavé reakce, když nalili vodu do nano – galvanického prášku na bázi hliníku.
Po podrobnější analýze vyšlo najevo, že při této reakci je automaticky získáván z vody vodík. Je známo, že vodík může být produktem reakce mezi běžným hliníkem a vodou, ale pouze při přidání katalyzačních látek a za extrémně vysokých teplot. Navíc při takovýchto reakcích trvá hodiny, než je vodík vyprodukován a účinnost je sotva 50 %.
To však není případ této nově objevené reakce. K produkci vodíku dochází automaticky a s téměř 100% účinností, a to za méně než tři minuty. To jsou působivé statistiky, zvlášť když zvážíme fakt, že k reakci dochází zcela automaticky. Navíc voda a hliníkový prášek mohou být jednoduše přepravovány a jsou stabilní a tudíž bezpečné. Nový objev tak odstraňuje mnoho problémů, které nutí firmy hledat jinou alternativu k vodíku při snaze získat zdroj čisté energie.
Neznamená to však vyřešení všech problémů týkající se vodíkového pohonu. Stále existují otázky, které musí být zodpovězeny. Ta nejdůležitější je, jestli může být pokus zopakován mimo laboratorní podmínky. Všechny indicie nasvědčují, že ano. Často je však přenos z laboratorních podmínek do praxe obtížný. Další otázkou je náročnost výroby hliníkového nanomateriálu a také, jaká by byla jeho cena při masové produkci, nebo jakou zátěž pro životní prostředí by výroba představovala. To vše jsou otázky, které musí být zodpovězeny, než tento nový objev budeme moci považovat za průlom v technologii vodíkových pohonů.
Vědci už provedli demonstraci svého objevu na dopravním prostředku. Pravda, jednalo se pouze o model tanku na dálkové ovládání. Okamžik po smíchání hliníkového prášku s vodou došlo k reakci a tank bez problémů jezdil po laboratoři.
Jelikož se jedná o armádní laboratoř, tak je logické, že vědci, kteří novou reakci objevili, přemýšlí především nad vojenským využitím. Zejména pro pohon pozemních i leteckých robotů, nebo také dobíjení mobilních zařízení v odlehlých oblastech.
Velká část technologií, které dnes považujeme za samozřejmé, měla taktéž svůj původ v armádě. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud se ukáže, že nový způsob pohonu je použitelný mimo laboratoře a ve velkém měřítku, dočkáme se jeho komerčního využití. Vždyť kdo by nechtěl čepovat do nádrže pouze vodu?
Lidstvo se díky moderním technologiím stále posouvá vpřed a kvalita života stoupá. Modul Servis tyto technologie využívá, aby Vám mohl nabízet moderní a především levné pojišťovací a finanční služby.
