Cestovní pojištění
Vyrážíte do teplých krajin za sluníčkem nebo naopak plánujete brázdit zasněžené svahy hor? Potom určitě nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění.
F.A.Q.
Podívejte se na nejčastější problémy a otázky, které lidé řeší v souvislosti s cestovním pojištěním.
Na dispečinku, kam se postižený dovolá, vždy rozhodnou podle aktuální situace, koho k události vyšlou. Tyto situace bývají ošetřeny pomocí mezinárodních smluv o spolupráci. Může se tedy stát, že za hranice vyšlou vůz z ČR.
Např. Plzeňský kraj jako zřizovatel Zdravotnické záchranné služby (ZZS Pk) má mezistátní smlouvu se Svobodným státem Bavorsko o přeshraniční spolupráci. Ta umožňuje zásah české ZZS v Německu a naopak. Příhraničím se zde rozumí vzdálenost přibližně do 5 km od hranic. Pokud dojde ke zranění českého občana v tomto příhraničním pásmu a zavolá na tísňovou linku, dovolá se buď na operační středisko v Německu nebo ČR, záleží na mobilním signálu a na tom, zda je v tuto chvíli připojen do mobilní sítě českého nebo zahraničního operátora. Pokud bude nejbližší výjezdová skupina ZZS z ČR, předá německá strana požadavek na českou stranu a pro poraněného i za hranice přijede česká výjezdová skupina ZZS. To platí i naopak.
Stejně tak je dohodnuto, že v případě ošetření českého občana v příhraničí výjezdovou skupinou ZS Německa, je možné jej transportovat do nejbližšího zdravotnického zařízení na území ČR, pokud to samozřejmě stav pacienta a aktuální provozní situace dovoluje. To samé opět platí i naopak.
Ano bude. Při sjednávání cestovního pojištění vyberte Vaší cílovou destinaci. Pojištění následně bude platit i pro země, kterými budete projíždět.
Toto platí v rámci Evropy, kde se předpokládá, že můžete cestovat autem.
Členství v Evropské unii zaručuje občanům České republiky při pobytu v jiné členské zemi právo na stejnou péči, jako mají tamní občané. V praxi to však znamená, že v případě onemocnění nebo úrazu hradí občané České republiky spoluúčast podle pravidel platných v dané zemi.
Nárok na zdravotní péči se navíc vztahuje jen na veřejná zdravotnická zařízení. Netýká se soukromých zdravotnických zařízení ani ordinací soukromých lékařů. Součástí běžného pojištění není ani úhrada zdravotního transportu zpět do vlasti nebo repatriace tělesných ostatků.
„Vždyť tam jedeme jen na otočku, co by se mělo stát?“
To je častý argument při jednodenní cestě do zahraničí, např. kvůli nákupům. Cena jednodenního pojištění se dle pojišťovny pohybuje v řádech desítek korun. Ušetřit pár korun za pojištění se však nemusí vyplatit. I při cestě za nákupy může nastat řada nečekaných situací, které si vyžádají nejen lékařskou pomoc. Co třeba odcizení osobních zavazadel či nákupních tašek z uzavřeného auta během toho, co obědváte? Nebo pád na namrzlé cestě či schodech? Při průchodu parkovištěm to zase může být srážka s vozidlem.
V případě cestovního pojištění a jeho variabilních složek (pojištění odpovědnosti, zavazadel, sportů, …) je třeba zvážit, co z toho na jednodenní cestě klient využije a co již ne. Pokud jede na nákupy vlastním autem, určitě by se hodilo pojištění odpovědnosti a pojištění zavazadel a osobních věcí. U celodenního lyžování zase pojištění vybraných sportovních aktivit.
1 – Ohled na ostatní lyžaře
Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
2 – Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy
Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům jakož i hustotě provozu.
3 – volba jízdní stopy
Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
4 – předjížění
Předjíždět se může ze shora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen sodstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
5 – vjíždění a rozjíždění
Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
6 – zastavení
Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
7 – stoupání a sestup
Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
8 – respektování značek
Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
9 – chování při razech
Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
10 – povinnost prokázání se
Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaj.
Vztahuje se sice na ztrátu, odcizení, poškození či zničení zavazadel (a potažmo také věcí osobní potřeby v nich obsažených), pokud ale ke škodě dojde během přepravy (hlavně pak při zpáteční cestě), nenahrazuje ji pojišťovna, nýbrž přepravce.
Většina zavazadel se ke svým majitelům vrátí do 48 hodin. Pokud se zavazadlo nenajde do 21 dnů, je prohlášeno za ztracené a klient může až do 2 let žádat o odškodnění. Maximální výše odškodného za jedno zavazadlo je 1 445 EUR (cca 35 000 Kč).
PŘÍBĚHY KLIENTŮ
Pád na sjezdovce
Nejčastěji provozovaným sportem během zimních dovolených je bezesporu sjezdové lyžování. Často se stává, že lyžař přecení svoje schopnosti a na náročné sjezdovce spadne.
To se přesně stalo panu Novákovi na dovolené v Rakouských alpách. Po třech dnech lyžování už se cítil dostatečně připravený na nejprudší černou sjezdovku v celém areálu. Bohužel se mu lyže rozjely rychleji, než čekal, a jedna z nerovností ho vynesla do vzduchu. Pádu už nedokázal nijak zabránit. Pan Novák měl naštěstí helmu, takže si neodnesl žádné horší zranění hlavy, než otřes mozku. Mimo to si ale také zlomil dvě žebra, z nichž mu jedno propíchlo plíci. Zjistila se u něj také zlomenina klíční kosti.
Protože jeho stav neumožňoval běžný převoz do nemocnice, musel pro něj na svah letět záchranářský vrtulník, který ho transportoval do nemocnice, kde musel podstoupit urgentní operaci. Po operaci si ještě více než týden poležel v rakouské nemocnici, než byl jeho stav natolik dobrý, aby bylo schopen převozu zpět do České republiky.
Veškeré náklady na převoz vrtulníkem, léčení, pobyt v nemocnici a převoz zpět do České republiky vyšly na více než 350 000 Kč. Klient měl naštěstí u Modul Servisu sjednané cestovní pojištění s dostatečně vysokým limitem, takže mu pojišťovna vše proplatila. Po celou dobu s ním navíc byla v kontaktu asistenční služba pojišťovny, která mu vše zařídila.
Turistika
Stále oblíbenější je také zimní turistika. Zvlášť rakouské Alpy nabízejí dobré podmínky pro vícedenní pochody s přespáním ve volně přístupných horských chatách. Pro takovouto zimní turistiku není potřeba žádné speciální vybavení, pouze dobré boty a oblečení. Cesty jsou navíc dobře značené vysokými kůly, takže ani když napadnou dva metry sněhu, což není výjimkou, tak nezabloudíte. Největším nepřítelem v horách je ale nepřízeň počasí. To se málem stalo osudným panu Drbohlavovi, který se do hor vypravil s partou kamarádů.
První den je čekala jen několika hodinová cesta na chatu, kde plánovali přespat. Pan Drbohlav měl více sil než jeho parťáci, a tak se rozhodl, že půjde napřed a v chatě roztopí kamna, než dorazí ostatní. Po chvíli však z nenadání padla hustá mlha a do toho foukal prudký vítr. Teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Když zbytek výpravy dorazil do chaty, svého kamaráda tam nenašli. Okamžitě tedy zalarmovali horskou službu, která se vydala pana Drbohlava hledat. Pro špatné povětrnostní podmínky probíhala záchranná akce dlouho bez úspěchu. Až v pozdních večerních hodinách nalezli záchranáři pana Drbohlava na dně krasového závrtu, který nebyl pro navátý sníh vidět. Pan Drbohlav utrpěl zlomeniny obou dolních končetin, byl silně podchlazený a měl omrzliny na prstech na nohou i na rukou. Kvůli špatnému počasí musel být na skútru transportován do údolí a odtud vrtulníkem do nemocnice. I přes veškerou snahu doktorů mu nakonec muselo být amputováno několik omrzlých prstů na noze. Léčba si vyžádala tři týdny v rakouské nemocnici a až následně mohl být pan Drbohlav převezen vozidlem záchranné služby zpět do České republiky.
Celkové náklady na léčbu se vyšplhaly na půl milionu korun, včetně transportu do a z nemocnice. Při sjednávání pojištění v naší online kalkulačce si pan Drbohlav díky jednoduchému a návodnému rozhraní správně vybral i sport, který na dovolené provozoval: „turistika nebo treking na značených cestách v nenáročném terénu se stupněm obtížnosti max. 1UIAA bez použití horolezeckých pomůcek a/nebo pohyb v nadmořské výšce do 3 000 m n. m.“ Pojišťovna mu tedy veškeré náklady zaplatila.
NOVINKY Z BLOGU
